Prosinec 2008

Vypadáš úžasně

23. prosince 2008 v 22:06 | Ellien |  HPff - jedrorázovky
Zkoušela jsem napsat normální povídku, ale pokaždé dopadla přímo katastrofálně. Asi jsem za tu dobu, co jsem nic nepsala, ani nečetla na to úplně zapomněla. Proto jsem začala po kousíčkách. Nejdřív takovou krátkou. Takže, věnuju ji wixie. Příjemné čtení
Ellien.


Je pozdě večer. A ona pobíhá po bytě. Přemýšlí, které šaty si vezme. Na čele se jí objevý taková malinká roztomilá vráska. Pobaveně ji sleduji, jak se jemně líčí a pak si češe svoje krásné kudrnaté hnědé vlasy. Nevím, jak to dělá, ale její vlasy už nepřipomínají vrabčí hnízdo, ale je to elegantní účes, který jí závidí nejedna čarodějka. Vypadá přenádherně. Vidí mi to na očích, ale přesto se zeptá "Vypadám dobře?"
Usměju se na ni a odpovím "Ano, dnes večer vypadáš úžasně."
Jdeme na párty. Když procházíme, každý se otočí, aby viděl tu krásnou dámu, která jde se mnou. Moji manželku.
Ženy na ni koukají závistivě. Chtěli by vypadat jako ona. Ironie je, že většina z nich se jí smála za to, jak vypadala ve školních letech. Muži naopak závidí mně. Přáli by si ji mít. Krásnou inteligentní ženu.
Všimne si mého znepokojeného pohledu. Starostlivě se mě zeptá "Je ti dobře?"
Znovu se na ni usměju a přivinu ji k sobě "Ano, cítím se úžasně."
Cítím se úžasně, protože vidím ty nezbedné jiskřičky v jejích oříškových očích. Jsem znepokojený, protože si uvědomuji, jak moc ji miluju, ale když se rozhlédnu po místnosti a vidím tolik žádostivých pohledů od spousty pohledných mužů, bojím se. Bojím se, že mě opustí, ale když uvidím ty světélka lásky, lásky kterou chová ke mně, uklidním se.
Pozdě v noci se vracíme domů. Už mě z toho hluku bolí hlava. Podpírá mě a já ji mám k sobě přivinutou, jako bych se bál, že mi ji někdo ukradne.
Když konečně ležíme v posteli a já zhasínám světlo řeknu jí, "Byla jsi dnes úžasná. Miluju tě Hermiono." Ona se na mě usměje a to je ten nejkrásnější dárek, který jsem mohl dostat.


Jsem zpět

21. prosince 2008 v 21:44 | ellien
Přicházím zpátky s obrovskou omluvou a sklopenýma ušima. Strašně dlouho jsem sem nic nenapsala, nehodila žádný článek, prostě nic. (Za to bych si zasloužila pětadvacet na holou) ale přestala jsem mít fantazii, opustila mě touha cokoli vymýšlet. Čas od času jsem zkoušela něco napsat, ale pokaždé to dopadlo katastrofálně. Vyšly z toho příběhy hodny Hvězdné pěchoty. Tak jsem toho radši nechala. Přestala jsem psát, pak i číst povídky a vlastně jsem zmizela z hp fanfiction. Teď však jsem zase po dlouhé době narazila náhodou na vánoční povídku a NÁHODOU s mým oblíbeným párem a NÁHODOU byla od jedné z mých nejoblíbenějších autorek(promiň Arival). A tak mě zase přijal svět Harryho Pottera(v tomhle případě spíš Hermiony Grangerové a Severuse Snapea) zpět s otevřenou náručí. A tak jsem se nejdřív znovu začetla a snažila se dohnat to, co jsem od září zameškala. Strávila jsem celý víkend nad počítačem, ale dneska večer, když jsem konečně dočetla většinu mých oblíbených autorek, jsem zase dostala strašnou chuť něco napsat. A tak pokud jste na mě nezapomněli přikládám výzvu. Nevíte někdo, proč jsou zablokované stránky Frox, popřípadě jak se tam dostat, nebo jestli smím přečíst její povídky, teda hlavně povídku Výkřiky i někde jinde? Kdo mi to napíše, věnuju mu povídku, kterou jsem teď začala psát.
Doufám, že jste na mě nezapomněli, i když bych si to zasloužila .
Těším se na Vaše komentáře.
Ellien